Úvod   Kontakt English   Deutsch   Español   日本語
 
Program projektu
Koncerty
Výstavy
Hudební festivaly
Opery
Ostatní

W. A. Mozart a Praha
Mozartovy pražské návštěvy
Po stopách Mozarta v Praze
Skladby W. A. Mozarta
spojené s Prahou

Aktuality
Dílo W. A. Mozarta
Ke stažení
Press
Vstupenky
Partneři projektu
Projekty ostatních pořadatelů
TV spoty
Rozhlasové spoty


 

       
 
Don Giovanni KV 527
La clemenza di Tito KV 621
Pražská symfonie KV 504
Klarinetový koncert A dur KV 622
Bella mia fiamma, addio… – Resta, oh cara KV 528
Figarova svatba KV 492
 
       

       
 





Pražská symfonie vznikla několik měsíců po úspěšném pražském provedení Figarovy svatby. Patří mezi Mozartovy poslední čtyři symfonie – vrcholná díla instrumentální hudby 18. století. Název symfonie „Pražská“ vychází z prvního provedení skladby, které se konalo 19. ledna 1787 v pražském Nosticově divadle. Lze jej chápat jako hold Praze, ve které Mozartova díla dosáhla porozumění u obecenstva a která skladatele podnítila k dílům nejvyšší umělecké úrovně.

Myšlenková závažnost díla vedla Mozarta k odchýlení od ustálených zvyklostí a norem. V době, kdy symfonie vznikala, bylo zvykem, že symfonie bude mít čtyři části. Mozart záměrně nezařazuje do této skladby menuet, snad aby dal najevo, že mezi částmi koncipovanými s takovou závažností není místa pro taneční formu.

Premiéra symfonie byla jedním z Mozartových triumfů. Za nadšené přijetí své hudby se tehdy Mozart publiku odvděčil volnou klavírní improvizací, jakou Praha dosud neslyšela. Více 1... Úspěch tohoto koncertu svědčí o umělecké vyspělosti pražského publika, které dokázalo Mozartovu hudbu náležitě ocenit.

 
       

       
 



František Němeček: Život c. k. kapelníka W. A. Mozarta

Hrál pak na všeobecnou žádost na piano na velké hudební akademii v operním divadle. Ještě nikdy neviděli lidé divadlo tak nabito jako při této příležitosti: nikdy nebylo většího, svornějšího nadšení, než jaké vzbudila jeho božská hra. Nevěděli jsme doopravdy, čemu se máme obdivovat více, zda neobyčejné skladbě či neobyčejné hře: obojí současně působilo na naše duše celkovým dojmem, který se podobal sladkému okouzlení! Ale když pak Mozart ke konci akademie hrál sám déle než půl hodiny improvizovanou fantazii na piano a napjal naše nadšení na nejvyšší míru, tu se toto okouzlení proměnilo v hlasité, překypující projevy pochvaly. A vskutku předstihla tato fantazie všechno, co si lze o hře na klavír představit, neboť snoubil se v ní nejvyšší stupeň kompozičního umění s nejdokonalejší zběhlostí ve hře. Zajisté, jako byla tato akademie pro Pražany svým způsobem jedinečná, tak počítal i Mozart tento den k nejkrásnějším ve svém životě…

 
       

 
BVA International
Česká filharmonie
Český rozhlas
Editio Bärenreiter Praha
Hlavní město Praha
Muzeum W. A. Mozarta
Bertramka - Comenius
Národní divadlo
Národní knihovna ČR
Národní muzeum
Obecní dům
Opera Mozart
Pražská komorní filharmonie
Pražské hudební slavnosti
Pražské jaro
Státní opera Praha
Struny podzimu
Symfonický orchestr
Českého rozhlasu
Symfonický orchestr
hl. m. Prahy FOK
 
     
© BVA International 2005